Směnka má zákonem stanovené náležitosti, které by měla obsahovat. Pokud se na směnce tyto náležitosti/informace nenachází, může být prohlášena za neplatnou. Pojďte se s námi podívat na to, co musí směnka nezbytně obsahovat. Směnka s těmito náležitostmi je platná a umožňuje využití práv, která se s ní pojí. V případě poskytnutí úvěru se jedná o vyplacení půjčené částky s úrokem a dalšími poplatky zpět věřiteli.
Hlavní náležitosti směnky
Z textu uvedeného na směnce by mělo být zřejmé, že se jedná o směnku – například v souvislosti za tuto směnku zaplaťte/zaplatím. Pokud se rozhodnete směnku označit pouze slovem „směnka“, pravděpodobně to nebude stačit. Dále je potřeba bezpodmínečně slíbit, že se za směnku zaplatí určitá finanční částka – v případě směnky vlastní. U směnky cizí se uvádí bezpodmínečný příkaz zaplatit peněžní částku. Na směnce nemusí být přímo uvedena částka. To, kolik dlužník má zaplatit, lze vyjádřit i kombinací původní jistiny a fixního úroku k určitému datu.
Dále směnka musí obsahovat jméno osoby, která má platit. V případě směnky cizí hovoříme o příjemci, směnečníkovi či akceptantu směnky. U směnky vlastní se mohou uvést jména dalších ručitelů. Údaj splatnosti je stanoven jako na viděnou – při předložení, na určitý čas po viděné nebo na určitý čas po vystavení směnky. Směnka může být také fixní – pevně spojená s určitým datem. V prvním případě se jedná o vistasměnku, ve druhém o časovou vistasměnku a ve třetím o dato směnku. Na směnce se uvádí také místo, kde má být placeno a jméno remitenta – na jeho řad se platí. U vystavení směnky stačí uvést podpis, datum a město.
Bez úředně ověřeného podpisu
Podpisy na směnce nemusí být úředně ověřené, jak byste se mohli mylně domnívat. Směnka je charakterizována jako jednostranný akt uznání dluhu, je zde ověření od notáře zbytečné, resp. by hrozilo, že se sám stane ručitelem, proto se v případě směnky k ověření podpisů nepřistupuje.
Hodnocení: